Buďme obezřetní: Nový ministr spravedlnosti promluvil

Zdroj: Jan SchneiderPůvodní článek | Všechny komentáře

Politik Made in Brno, Pavel Blažek • Bezpečnostní analytik, chartista, vzdělaný muž a vnímavý ironik Jan Schneider – umí podpořit, ale i ze srdce nenávidět.


ID | 06.07.12 17:15

Tyhle lidi už přece nikdo chránit nebude!
Dobrý den, pane Schneidere… takže záměrné dosazení bodrého trouby do funkce ministra spravedlnosti, který na sebe vezme ať již z nevědomosti anebo na skrytou politickou objednávku neurvalé a nekorektní tahy při „normalizaci číslo II.“ má být posledním zoufalým pokusem vládního establishmentu o záchranu před rozjetou spravedlností? Zvláštní, ale tohle už přece nejsou Husákovy děti… tihle lidé už dospívali po převratu v osmdesátém devátém. Tak proč jsme znovu tam, kde jsme byli v šedesátém osmém? Tyhle lidi už přece nikdo chránit nebude.

ID | 07.07.12 14:24

Předsudky jako nástroj útisku
Předsudky jsou účelově vytvořený fenomén… jestliže si 90% národa vypráví po hospodách o čemkoliv bez skrupulí, proč by nemělo totéž zaznít veřejně? Je v tom nějaký rozdíl? I když možná ano – cokoliv neposvětí (anebo dokonce zakáže) establishment oficiálně, o tom je člověk vycvičen pochybovat. Jenže ne každý člověk ztrácí kuráž a učí se lhát. Předsudky jsou uměle vytvořený elektrický plot okolo lidského stáda, předsudky jsou možná jediným důvodem existence toho stáda a lze je považovat za mnohem účinnější nástroj útisku, než zbraň namířenou do ksichtu.

Zotročení přichází tím, že se svobodný jedinec nažene (nechá nahnát) do stáda. Svoboda vzniká opuštěním stáda. Zatímco stádo bere individualitu a přináší vzájemnou pomoc v nouzi na úkor hrdosti, svoboda bere jistoty a dává volné ruce pro smělé činy. To platí stejně tak pro irské přistěhovalce v Americe jako pro ty, kteří prchali před egyptským otroctvím do země zaslíbené… mezi jedněmi později vyrostl mimořádný americký prezident, mezi druhými nejeden významný myslitel. Přesto se domnívám, že existují národy anebo spíš rasy, které pojem lidského stáda neznají, tomu pak odpovídá i povaha historických mezníků, kterými tyto národy prošly. Důležitější než délka paměti národa je vyjímečnost jeho historie, ze které lze čerpat moudrost a poučení a která se neopírá zejména o náboženská dogmata. Anebo ne?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.