Gangnam-style FOREVER

Zdroj: Erika HájkováPůvodní článek | Všechny komentáře

Jsou to každopádně podvodníci ti amíci :), ale zkusím zalobovat v jejich prospěch, provedu ovíněný kavárenský protištěk, zaměřím se na očividné paradoxy.

Prach „na kapotě“
Podloží na místě přistání mohlo být tvrdé, kamenité, s několikacentimetrovou vrst­vou měsíčního prachu (astronauti se nebořili, zanechávali plytké stopy). Totálně dehydrovaný měsíční prach má téměř nulovou adhezi, ulpívací schopnost, jedná se pravděpodobně o jemné mikročástice, které by tlak motorů rozptýlil do velké dálky od místa přístání bez zpětných vírů, které vznikají jen při odporu okolních plynů (atmosféry), jako při modelování této situace na Zemi.

Třepotající se vlajka
Pokud byly vlajka a tyčka z pružného materiálu (což zřejmě byly), ve vakuu by pos­tačilo, aby kosmonaut vyvolal vibrace celého objektu a vznikne stejný efekt, jaký vytváří vlajka v poryvech větru (dá se to dobře dosledovat z prostředí kabiny v bez­tížném stavu, kdy se například textil vlní kynetickou setrvačností odlišným způso­bem, než v prostředí s gravitací, na Měsící byl vliv nízké gravitace na pohyb vlajky s ohledem na její hmotnost minimální, v beztížném stavu je vše tzv. neposedné – vlasy, tekutiny, trajektorie pohybu volně se pohybujících předmětů, pohyb vlajky na Měsící by šel docela dobře simulovat ve stojaté vodě, a tam by skutečně jakoby vlála, pokud dostane pohybový impuls, stačilo by „brnknout“ do tyčky).

Sporadické foto
Podle směru vržených stínů menších nerovností lze usuzovat, že se jedná o zdefor­movaný, zakřivený obraz, fotil to zřejmě mobilem :), stíny menších kamenů mají přibližně stejný úhel dopadu, jako stín kosmonauta.

Konspirační výpočty ohledně startu lunárního modulu z povrchu Měsíce počítají se zmenšenou gravitací? Kosmonauti dělali na Měsíci šestimetrové skoky lehkým odra­zem (teda prý).

Vlastní magnetické štíty kosmických raket anebo modulů nejsou technicky nemysli­telná záležitost. Opatření ohledně bezpečnosti – ta ochrana proti radiaci – se vždy několika, ne-li mnohonásobně přehání. Je to stejné, jako když se staví mosty. 120°C není žádná kritická teplota pro přežití v sofistikovaném skafandru.

Jde o to, že v Americe nežijou jenom izraelští mentálové, kteří rabují okolní svět, žijou tam i normální lidé, kteří toho dost umí a zdaleka nesouhlasí se vším, co na ně políčí vypelichaný jestřáb. Jenže… svět údajně není spravedlivý, jak pravil doktor Drumlin ve filmu Kontakt, kde Jodie Foster nevzdala předem prohraný boj s úřed­ním šimlem a nakonec zažila zasloužený průjezd červí dírou, ten film miluju, viděl jsem ho přibližně padesátkrát :)

Američané na Měsící ten malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo asi učinili, ale bylo to rodeo, Tom Hanks by se přece nepropůjčil k nějakému hollywoodskému škváru.

No a kdyby tam nikdy nebyli, čert je vem, je to stejně jen otázka času, než si někdo na Měsíci zatančí gangnam-style. Netřeba soutěžit, je třeba spojit síly, nejen ruské a americké mozky, všechny na tom širém světě, v protiproudu.

ID

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.