Ivan napodobuje zvířátka

Zdroj: Erika HájkováPůvodní článek | Všechny komentáře

Dotaz pro experty na stravování, ideálně pro slečnu Eriku Hájkovou:
Zajímalo by mne, zda existují nějaké odborné studie, ve kterých je posuzován rozdíl mezi příjmem potravy smísené a separované. Zda může být pro lidské tělo, jeho „che­mickou továrnu“ a obecně celkovou kondici (tzn. neopotřebovanost věkem), výhod­nější pojídat zvlášť chleba a zvlášť máslo s časovým odstupem, nebo chleba potřený máslem. Zátěž trávicího systému (chemické továrny) je při pozřívání smísené pot­ravy nepochybně větší, než při konzumaci jednotlivých složek postupně, s časovým odstupem.

V nadsázce si zvířata totiž chleba potřít máslem neumí (a obložit salámem a zele­ninou a posolit), dokonce potravu ani průběžně nezapíjejí, napájejí se dodatečně. Zvířata pozřívají všechny ingredience zvlášť a postupně (jinak to neumí ani opice), mechanizmus zátěže zvířecí chemické továrny je tedy od té lidské zásadně odlišný. A tělesná kondice zvířat je prokazatelně vyšší, než ta lidská… pokud nebereme v potaz zcela základní fakt, že zvířata neustále vyvíjejí pohybovou aktivitu, že per­manentně „sportují“, nedostatek tělesné aktivity je jednou z hlavních příčin chátrání nejen svalstva, ale celkově lidského organismu (který je nesmírně složitý a jeho jed­notlivé funkce vzájemně podmíněné a provázané, včetně – nebo dokonce především – funkcí psychických).

Já to tak totiž dlouhodobě dělám, ale chápu, že pro civilizované homo sapiens, kteří nežijou single, mají rodiny a děti, své osobní tlupy, podmaněné společenskými kon­vencemi, to nepřichází v úvahu, začal jsem totiž „napodobovat zvířátka“ a konzumo­vat stravu pokud možno separovanou, dám si zvlášť rýži, kuřecí maso, a zvlášť zele­ninu, s časovým odstupem. Máslo a margarín jsem vyřadil z jídelníčku, mastné ky­seliny a minerály obsahují oříšky a semínka (lískové, para, pekany, macadam, pinie, chia, sezam, konopná semínka, vlašské ořechy), antioxidanty pak sušené, organické nebo lyofilizované ovoce. Jedná se o primární přírodní produkty (které neprošly che­mickou továrnou krávy nebo kozy), nejedná se však o levnou alternativu.

A nějaký doklad hypotetické prospěšnosti takového zdánlivě „pošetilého“ konání? Nemohu to vědět samozřejmě jistě, lidské tělo reaguje na jakoukoliv zátěž dosti individuálně, ale jeden subjektivní trumf bych rozhodně vyložit mohl.

PS: A taky se neustále „hejbu“ (jako ta zvířátka), to především :)

ID

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.