Jak Číňané vidí Evropu

Zdroj: Jaroslav FormánekPůvodní článek | Všechny komentáře

O tom, co bych si jako naivní člověk přál a časech, kdy jsem se Jana Schneidera ještě zastával a naopak. Byl to nepříjemný střet, ale měl jsem dobrého spojence.


Abych nebyl za vola
Hm… před několika dny jsem po telefonu probíral s jedním kamarádem, ukrajinským brokerem, takový legrační nápad ohledně možného sjednocení evropských států, Ruska a Číny do jediné unie jako možného východiska pro bezbariérovou ekonomickou spolupráci a řešení celosvětové ekonomické krize, vyvolané prašivými americkými bankami. Ostatně proč ne, jedná se o sousedy na společné pevnině. Zajímalo mne, zda bych nebyl s takovou poznámkou v komentářích pod nedávným článkem maďarského žurnalisty Gábora Stiera za vola. Jistěže bych byl za vola :)… ale po přečtění vašeho článku si tím už nejsem tak jistý.

Phoebe2 : Ale byl. Jist si tím můžete být.

ID | 12.08.12 16:58

Upřímně vám můžu říct jen tohle: Strašně moc bych si přál, aby se Rusko, Čína, Německo a zbytek Evropy dali dohromady a začali táhnout za jeden provaz, věřím, že by to přineslo na mnoho let lepší život pro obrovské množství lidí. Já se totiž dodnes probouzím s nadějí v duši, že není všechno na světě úplně… :)

Pokud umím dobře číst v novějších i starších textech Gábora Stiera (nedávno jsem tohoto člověka pro sebe objevil, paráda!), Putin by si něco takového víceméně přál. Pokud jsem porozuměl obsahu článku Jaroslava Formánka, Číňané „sní“ o normálním životě na Zemi a spolupráci a já tomu věřím, protože semtam nějaké Číňany osobně znám a mám o nich velmi dobré mínění.
Tak v čem by měl být problém? Jasně, že silnější bude mít větší nároky, ale to neznamená, že nedopřeje každému, co jeho jest.

Jan Schneider | 12.08.12 14:17

Být za vola není tak zlé,
protože to většinou schytáte od anonymních všeználků, kteří kůži na trh nenesou – takže od nich se to ve slušné společnosti nepočítá.

Leč měl bych jednu poznámku k té ideji ochrany proti „prašivosti“ : zdá se mi ten sjednocený útvar příliš velký a přespříliš nesourodý (možná tomu tak není, záleží na parametrech onoho sjednocení). V návaznosti na štiplavou čísi poznámku o čínském přehlížení Ruska – nemyslím si, že je Rusko přehlíženo, naopak, je implicitně zmíněno mohutně (čínské vyjadřování není explicitně bulvární). A to ve smyslu, že se tímto „významným nevyjadřováním“ k Rusku vlastně Rusku klade otázka po spojenectví. Půjde s Čínou? Nebo převáží jeho nesporná kulturní přináležitost evropská? Podle mého soudu tam je otázek mnohem víc – počítá Čína s tím, že Šanghajská organizace jako taková bude jejím backgroundem? Pak by ovšem ten trojúhelník měl těžiště hodně blízko tomu čínskému vrcholu. A jakou roli bude hrát Afrika a Latinská Amerika – to už s nimi také Čína počítá, vzhledem k evropské soběstřednosti, americké zkompromitovanosti a masivní čínské investiční přítomnosti? To by pak už byla přesilovka… Jenže Čína je jediné impérium, které se kdy dokázalo ze svého rozhodnutí stáhnout a zredukovat svůj vnější vliv – a tak udržet samo sebe … to je taky dobré mít na paměti.

Fakt dobrý článek, podnětný matroš k přemýšlení. Potřebujeme ta zrcadla zvenčí!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.