Nastal čas opustit zkorumpované strany

Zdroj: Petr ChoulíkPůvodní článek | Všechny komentáře

O prezidentovi s modrou hlavou, komunistech ze záhrobí, vlku v rouše beránčím a slze na počest Václava Klause.


„Obecně je třeba si všímat lidí, kteří vystupují proti systému a svými činy a postoji potvrdí svůj kredit.“

Souhlas i s vašimi tipy, Pantaleone, s jedinou výhradou – Vladimír Franz nevystupuje a nikdy nevystupoval proti systému.
Jeho osoba je mi poměrně záhadou, protože jako malíř je to amatér, kdejaký nadšenec z mediálních serverů maluje nesrovnatelně lépe, hudba z Franzovy dílny je podkresového charakteru, zvládne ji kdejaký muzikant s řemeslným vzděláním, Franzovy filosofické úvahy obsahují podstatně více balastu než hlubokomyslných ponorů a ani ty nejsou kdovíjak původní a nedokáže je obhajovat při proslovech (viz. Uvolněte se prosím, doslova katastrofa).

Mám jedno důležité pravidlo – pokud nemůžeš pomoci, neubližuj. Pokud se budou tohoto pravidla držet i Franzovi propagátoři (protože Franz bude v čele českého státu pohromou nikoliv skrze zjevu), budu se ho držet i já. Vladimír Franz boduje a sbírá podpisy u potenciálních studentů vysokých škol, kterým se pokusí minimalizovat finanční náklady na vzdělání, to je veškeré tajemství fejsbůkového mystéria jménem Franz.
Namísto laxního Vladimíra Franze bych v roli osoby vystupující rázně a důsledně proti systému viděl jednoznačně Janu Bobošíkovou. Jana Bobošíková je tygr v rouše beránčím, skutečná dáma s noblesním vystupováním, žena jako stvořená pro budoucí Evropu na bázi ekonomického holportu Německo – Rusko – Čína – Indie – zbytek Evropy a já pevně věřím, že především České republiky, která postoupí řadu svých pravomocí do federativní Evropy… federativní Evropa pod vlídnou knutou německých vlků je v podstatě jediným řešením pro odstřel českých politických gaunerů a zlodějů.

ID | 24.09.12 19:06

Ti vrazi už dnes zemřeli stářím anebo jsou zalezlí hluboko v norách. Martine, já nejsem a nikdy nebudu komunista, to mi však nezabrání vidět skutečný stav věcí veřejných. Pro mne určitá podpora současných komunistických tahů není módní záležitost, o sociální politice komunistů jsem začal hovořit už docela dávno, pokud by oni naplnili alespoň z poloviny sliby, ke kterým se v současné době zavazují, zvrátili by marasmus, ve kterém žijeme, kuráž na to mají, v nedávné minulosti to nejednou potvrdili. Možná už nadešel čas vyrovnání se s minulostí.

ID | 24.09.12 15:01

Souhlasím, pane Pavlíku, komunisté už minimálně 10 let předkládají velmi kvalitní, sociálně orientovaný politický program, na který však bude nutno z důvodu polistopadového předsevzetí ještě minimálně dalších 10 let plivat a zesměšňovat jej. V Polsku byli voliči mnohem chytřejší, když vyměnili neschopné Wałesovy pravdoláskaře za obrozené bolševiky (a to jsou Poláci katolíci!).
Já nemám důvod chválit předlistopadové komunisty, byli to svině, které se po převratu rozutekly do pravicových stran, hard core rudé jádro se zahojilo a pomalu hlásí k životu. No uvidíme, co bude, ale daleko k tomu nemám a nejsem zdaleka jediný… :)

ID | 28.09.12 02:33

Ani čertu, ani Václavu Klausovi, ani komunistům se Jana Bobošíková nikdy neupsala vlastní krví, brala to pragmaticky, vnímala se jako součást určité společenské mašinérie.
Janu Bobošíkovou sleduji od nepaměti a je pravda, že jsem ji neměl rád, provokovala mne svým sebevědomým, až lehce povýšeným chováním, zdálo se mi, že to poněkud přehání. Ale tehdy při tom památném vystoupení v televizi, když se vzdala kandidatury na prezidentku (což byl jen taktický tah komunistů ve prospěch zvolení Václava Klause), ten způsob, jakým to oznámila a co řekla, mě zlomil a přesvědčil, řekl jsem si: Tahle ženská na to má.
Ke komunistům anebo Václavu Klausovi se vyjadřuji na jiných místech v rámci ČP, zjednodušené pohledy jsem nikdy nehledal, snažím se vidět pravdu, přemýšlet, nelhat, neuchylovat se k propagandistickým žvástům.
Prozradím na sebe ještě něco velmi osobního: Tehdy, opakuji tehdy v roce 2003, když byl ve Španělském sále prohlášen Václav Klaus po dramatickém třetím kole opakované volby za druhého prezidenta České republiky, jsem byl tak šťastný a hrdý, že mi ukápla i nějaká ta slza.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.