Nedělní chvilka historie

Zdroj: FreeGlobe.czPůvodní článek | Všechny komentáře

Jan Neruda se v roce 1869 rozepsal o vztazích mezi evropskými národy a jejich židovskými komunitami. Velice zajímavý a stále jakoby současný text. Když jsem v minulosti na literárním serveru prohlásil, že neznám jediného skutečně talentovaného hudebníka židovské rasy, otřískali mi o hlavu Bernsteina, Horowitze… a teď se stejnou pravdu dozvídám z úst nejpovolanějších: Jana Nerudy a Richarda Wagnera. Stejně jako oni dva na chladný kalkul v uměleckém přednesu nebo tvorbě z vysoka kašlu. Je to nuda, židovský hudebník jako autor a interpret je nuda. Potlesk pro Barbru Streisand a Sarah Brightman, tyhle dvě se aslepoň snažily vyvolat zdání slovanské dokonalosti :)

Ano, židovská poezie je mistrovská, sladkobolná, téměř vždy v rámci spodních proudů pochmurná a lingvisticky velice vybroušená, dokonalá, pro svobodomyslného surrealistu (a surrealistická má být poezie především) po čtvrtém kousku v podstatě odpudivá. Mluvit a šermovat jazykem Židé rozhodně umí, jejich předkové se to naučili už kdysi dávno při obchodování na ulici.

K uměni tvorby poezie bych však dnes přidal – a to Neruda v jeho časech nemohl tušit – umění filmového herectví (nikoliv divadelního). Židovští herci jsou v rukou talentovaného režiséra (Quentin Tarantino, Oliver Stone) dokonale tvární a schopni přesvědčivě zahrát v podstatě cokoliv, umí se rozplakat na povel, nebo zbičovat Krista přivázaného ke špalku s tím nejnenávistnějším úsměvem a prožitkem. Bývají také fyzicky velmi krásní a citliví (Newman?) a ta holčička v záhlaví mého facebook profilu je Natalie Portman. A bude tam navždy, dokud mi to tady Zuckerberg nezabanuje :)

ID

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.