Proticírkevní demagogie ČSSD

Zdroj: Petr NováčekPůvodní článek | Všechny komentáře

Petr Nováček je letitý pán a novinářská legenda… moje úcta k němu, vyjádřená neskrývaným a úspěšným pokusem zvrátit pokleslou diskuzi a přivábit spící velké hráče k pronesení slova.


Trochu jiný pohled
Navrácení majetku nepřinese církvím mamon, ale povznese jejich vyčerpanou hrdost a důstojnost. Řádové sestry ani faráři nevymění své prošlapané boty za nové, tito lidé nebyli vedeni ke zhýralému světskému chování a své duchovní založení nevymění za spotřební způsob života. Církev nesvádí boj o mamon, domáhá se jen součásti své chřadnoucí hrdosti a důstojnosti. I ten nejchudší člověk dobře ví, že dokud nepříjde o svoji důstojnost, má dostatek síly čelit vlastnímu údělu anebo pomáhat bližním.

Já věřím, že pokud se zejména římsko-katolická církev dostane ke svému majetku, pak se zcela adresně postará o potřebné a sociálně slabší občany s mnohem větší zárukou, než sliby politických gaunerů v současné vládě.

Já nevěřím, že římsko-katolická církev, jejíž základem je pevný řád, zbohatne a začne opravovat omítky kostelů a nakupovat hedvábné sutany, pokud budou ve stejném čase strádat důchodci bez léků anebo trpět nouzí a beznadějí lidé bez práce, bez domova.

Vyhrocené vystoupení protirestituční spisovatelky v České televizi:
Téměř dokonalá karikatura archanděla Gabriela s rudými vlasy a černými linka­mi pod očima, kandidátka do Senátu Lenka Procházková, uvedla v České televizi informaci, že zastupuje názory 80% obyvatel České republiky. Jenže tohle bude asi trochu jinak, vážená dámo…

Jsem přesvědčen, že dodnes mnoho lidí, přestože nepraktikuje žádné náboženství, svým vlastním osobním způsobem uznává Vyšší moc, je to otázka životního poznání, stále se rozšiřujícího obzoru a vyrovnávání s realitou. Ještě v roce 1952, tj. pět let po nástupu komunistické diktatury, probíhala v základních ško­lách oficiální výuka náboženství (katechismu) a po jejím zrušení došlo na několik desetiletí k násilnému potlačování svobody náboženského vyznání a osvětového působení církve. Moje matka a její matka za života mi potvrdily, že praktikujících věřících občanů nebyla nikdy většina, nicméně dospělí ani děti v základních školách nevnímali výuku náboženství s averzemi, právě naopak – farář vedl děti k tradičním duchovním hodnotám, farář měl respekt mezi spoluobčany.
Pozitivní vztah k tradičním náboženským duchovním hodnotám zaujímala do poloviny 50. let minulého století mimořádně velká část našeho národa (žádných ubohých 20%, jak po nás huláká Archanděl Gabriel Procházková)… a nebýt čtyřicetiletého období komunistických perzekucí a přervané tradice, projevovala by většina občanů svoji úctu vůči církvi zcela jistě až dodnes. A úcta rovná se respekt.

Vysvědčení ze základky v roce 1911 a 1952

ID

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.