Sigmund Freud byl salonní teoretik

Zdroj: Donald DeMarcoPůvodní článek | Všechny komentáře

Sigmund Freud po většinu své aktivní vědecké kariéry pracoval pod vlivem kokainu, užíval i extrémně velké dávky. Kokain podobně jako pervitin nebo jiný kardiostimu­látor mění výrazně chování a především také osobnost, mozek pracuje na „vysoké ob­rátky“, zrychlují se kombinace a vytváří iluze smysluplných nápadů na základě nepříliš cenných podnětů. Ideálně to lze rozpoznat při zpětném hodnocení zachytá­vání „myšlenek“ v rámci psaného projevu, psychedelická beletrie postrádá spodní proudy, podprahová sdělení, umělecký přesah, který nahrazuje zahlcování jednodu­chými detaily, konverzační mnohomluvností nebo nabubřelým patosem. Všechny tyto znaky dílo Sigmunda Freuda obsahuje.

Skutečně hodnotný průlom (a nikoliv jen salonní záležitost) při zkoumání podvědo­mých procesů a jejich provázanosti s myšlenkami na úrovni vědomí, zaznamenal teprve Freudův žák a následovník, Švýcar germánského původu Carl Gustav Jung, který Freudovy teorie uznával spíš jen ze slušnosti nebo opatrnosti před společensky zavedeným a profláknutým „kolegou“.

Surrealisté, ovlivnění freudovskou teorií o zmatečné struktuře podvědomí a jeho schopnosti produkovat nahodilé dojmy, které by mohly zajímat i někoho jiného, než partu podobně zhulených kamarádů, zejména André Breton, který je neprávem po­važován za duchovního otce pravého surrealismu, byli obyčejní samozvanci, jejichž výtvory postrádaly zasvěcená znalecká ocenění (viz američtí postmodernisté, kteří na surrealismus navazovali jako nová vlna, Jackson Pollock a jemu podobní sebevra­zi, za jejichž plátna zaplatili – a dodnes platí – obrovské sumy v podstatě jen po­vrchní snobská (j)elita). Chaotická tvorba těchto pokusných králíků, mylně pokláda­ná za svobodu kreativity, nemá se skutečným surrealismem téměř nic společného, tito hippíkové jsou jen hříčkou, jakousi poruchou ve vývoji skutečného umění. Exis­tence tzv. „spodních proudů“ uměleckého díla v jakémkoliv tvůrčím žánru, ty dojmy, které pozorovatele vzrušují a fascinují, vyvěrají v nezfalšované podobě přímo a jedině z podvědomí, které je železným mechanismem propojeno s racionálním myšlením, které již používá nástroje a vyjadřovací prostředky pro uchopitelnou lidskou komu­nikaci a vytváří nad spodními proudy tu elementární podívanou. Je to téma na delší řeč, možná ani nepatří slovům.

Pravý surrealismus má ideové kořeny ve Francii, ale jeho tradice byla na špičkové úrovni rozvíjena, řekl bych, především v Rusku, které mělo k francouzské kultuře vždy velice blízko, francouzština byla druhým jazykem ruské šlechty.

Závěrem jeden menší příklad freudovské manipulace s veřejným míněním v rámci tzv. „umělecké tvorby“, ve kterém má tradičně prsty americká propaganda a CIA :)

Moderní umění bylo tajnou zbraní CIA ve studené válce

ID

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.