Také si zahlasuji a vyložím důvody

Zdroj: Radek PokornýPůvodní článek | Všechny komentáře

Omlouvám se jemným lidem, bude to místy nepatrně tvrdší povídání, tzv. žertovná koláž.

1. Súhlasíte s tým, aby sa manželstvom nemohlo nazývať žiadne iné spo­lužitie osôb okrem zväzku medzi jedným mužom a jednou ženou?

ANO, protože křesťanské manželství je sportovní disiplína pro smíšené páry a bylo by urážkou například ryze mužského nebo ryze ženského sportu, pokud by třeba v NHL byla vypsána kvóta na určitý počet žen v první pětce :D (4%?). Na NHL si nelze hrát, to je vážná věc (skoro jako víra), kde se uplatní podle zavedených obyčejů jen „vyvolení lidé“. Manželství a rodina jsou něco podobného jako NHL – taky se jedná o dramatické korporace (od apokalypsy po nirvánu), v němž obstojí podle ustálených zvyklostí a podle tisíciletých pravidel hry zvané život jen „vyvolení lidé“… kdejaký gay nebo lesba si nemohou hrát na manželství jen proto, aby si nepřipadali jako méněcenní fanoušci náboženství. Pro gaye a lesby by se měly v kostelech zřídit ochozy, kam by chodili fandit při svatebních obřadech heterosexuálních párů. Fanoušci v NHL také nemohou vlézt na led a přidat se k Jágrovi, tak si koupí alespoň dresy se šedesát osmičkou a chodí troubit na vuvuzely a řvát na tribuny. Buzíkům (jedná se původně o korektní severoitalský výraz s latinskými kořeny, který do Česka doputoval přes Německo a značí: buzarada – sodomita) a lesbám by měla být nabíd­nuta možnost navlíknout si svatební šaty a chodit řvát a troubit na ochozy do kostela při svatebních obřadech. Manželství a výchovu cizích dětí za druh zábavy evidentně považují.

2. Súhlasíte s tým, aby párom alebo skupinám osôb rovnakého pohlavia nebolo umožnené osvojenie (adopcia) detí a ich následná výchova?

ANO, protože jsem ve svém profesním životě narazil na několik gayů a leseb v zod­povědných funkcích a zjistil jsem, že se jedná bezprecedentně o bezcharakterní depri­vanty, jaké si člověk dokáže jen představit, jakmile tito duševně anomální lidé získají moc rozhodovat o osudech svých heterosexuálních spoluobčanů. Za to však sexuální deprivanti nemohou, jejich charaktery, vztah ke společnosti a chování byly poničeny při dospívání, kdy se museli vyrovnávat se svým rozhodnutím chovat se jako gayové nebo lesby (homosexualita není vrozená, je to otázka vědomého rozhodnutí, ke které­mu je možné člověka i zmanipulovat, např. agresívní sexuální výchovou v příliš mladém věku). Konkurzy na pracovní pozice často homosexuálové v řídících pozi­cích vypisují jen proto, aby si obstarali „čerstvé maso“ pro své sexuální choutky, nebo aby obstarali čerstvé maso pro své homosexuální nadřízené, čímž se jim zavděčují a posilují své vlastní pozice ve firemní hierarchii. Myslím to vážně, nejednou jsem zažil ve státním i soukromém sektoru. Homosexuální lobbismus je společenská realita, nikoliv paranoidní představa. Nehodlám nikoho urážet, ale nebudu ani lhát.

3. Súhlasíte s tým, aby školy nemohli vyžadovat účasť detí na vyučovaní v oblasti sexuálneho správania či eutanázie, ak ich rodičia alebo deti sa­mé nesúhlasia s obsahom vyučovania?

NE, děti nemají ponětí o tom, co chtějí a co je pro ně dobré, nemají nárok o sobě rozhodovat, dokud nejsou plnoleté. Toto právo mají jen učitelé nebo rodiče. Otázka zahrnovala i vlastní vůli dětí. Proto nesouhlasím.

ID

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.