Vakcíny versus protilátky

Zdroj: Erika HájkováPůvodní článek | Všechny komentáře

Ano, jako děti jsme podstoupili nejedno očkování, kulatou jizvičku na levém rameni velikosti normalizačního pětníku má snad každý člověk mojí generace (nevím, jak dnes). Paní doktorka zavítala do školní třídy a před tabulí sázela včelky do zadku. Někdo se styděl, někdo se bál, jiný uronil slzu na popravišti, spolužák Kotala pobíhal s kalhotami na půl žerdi a stříkačkou zabodnutou do zadku mezi lavicemi.

V pozdějším věku pak zejména tetanovky – to v případě invaze nečistoty do otevřené rány. Tělo si vytváří protilátky a s nákazou začne „bojovat“ teprve po zavlečení a kri­tickém rozmnožení infekčního viru, což může být v případě úrazem oslabeného orga­nismu pozdě a uměle (preventivně) vytvořená hladina protilátek má nepochybně svůj význam. Tomu rozumím.

Téma článku je velice zajímavé a kvalitně odbojně (i odborně) pojaté. Takže namísto plánované ležérní četby na pět minut jsem strávil (jak to ta slečna Hájková dělá, že si vlk přijde pro piškot z ruky?) další dvě hodiny průzkumem na netu. Napřed jsem hledal komplementární texty, pak mi vytanuly na mysli nějaké otázky… a jedna z nich mi připadá jako zásadní:

Ano, prodělal jsem nejedno očkování – a tetanovky si dokážu vyložit – ale nevzpo­mínám si, že by si někdy nějaký lékař, který mne očkoval například proti spalnič­kám, tuberkulóze, černému kašli nebo pravým, tzv. černým neštovicím… aby si dal tu práci a provedl testy na úroveň  PROTILÁTEK , které vznikly jako reakce na oč­kovací sérum a jsou jediným smyslem preventivního očkování.

Proč se očkuje a lékaře ani pacienty nebo rodiče dětí nezajímá to nejpodstatnější – výsledek očkování, tj. testy na protilátky? Je to přece velký byznys, točí se v něm ob­rovské sumy peněz, jak uvádí autorka článku, a mne zajímá, proč se nikdo nezajímá o to, co nakoupil, za co si zaplatil.

U řezníka si zaplatím za kilo masa, při očkování za protilátku… takže kde jsou, kolik jich v těle po očkování vzniklo a budou v tom množství účinné při boji s infekcí?

Tohle je podle mého laického názoru první otázka, boj o smysluplnosti očkování je až ta druhá.


Úsměv – tohle má zřejmě vypadat jako náhoda (v rozmezí dvou dnů). Alespoň víme, kdo to tady na Protiproudu čte. Radka Hrdinová do toho v mainstreamu zamotala samozřejmě i uprchlíky.

Vracejí se nemoci našich prababiček. Přibylo černého kašle i spalniček

„Účinnost očkování klesá, v současnosti je mnohem nižší než před padesáti lety,“ říká Kateřina Fabiánová, která se na problematiku černého kašle zaměřuje ve Stát­ním zdravotním ústavu.

Boj s bakterií vedou lékaři zatím neúspěšně. Ještě před pár lety černým kašlem nej­častěji onemocněli žáci druhého stupně základní školy.

„V tomto věku u nich poklesla hodnota protilátek. Potom, co se u nás stejně jako v sousedním Rakousku nebo Německu přidalo přeočkování,“ vysvětluje Fabiánová.

A já se znovu ptám – kdo kdy nějaké  PROTILÁTKY  u běžných pacientů celoploš­ně, mimo výzkumné laboratoře, měřil? Kateřina Fabiánová? Na počtu kolika opic a kolika lidí své statistiky zakládá? Jednotlivé lokality, třeba i na úrovni okresů, jsou s ohledem na výskyt nákazy v podstatě endemity.

ID

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.